Česká republika

Z čeho stavět a co budovat

Jaká data využívají ředitelé pro svá rozhodnutí? Jaké používají zdroje, standardy? Jakou podporu vedoucím poskytuje národní legislativa?

V České republice se řídí vzdělávací politika několika strategickými dokumenty, které určují směr a cíle vzdělávání na různých úrovních. Základním zdrojem při rozhodování jsou zejména tyto klíčové dokumenty:

  1. Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, schválený vládou v roce 2020, nastavuje dva hlavní strategické cíle: zaměření vzdělávání více na získávání klíčových kompetencí a snížení nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělání. Dále definuje pět strategických linií, včetně proměny obsahu a metod vzdělávání, rovného přístupu ke vzdělávání, podpory pedagogů, zvyšování odborných kapacit a financování
  2. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2024-2027. Tento strategický dokument, určuje směr a priority rozvoje vzdělávacího systému na národní úrovni, je vypracováván Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a má několik důležitých rolí a funkcí ve vzdělávacím systému:
    1. Strategické plánování: stanovuje dlouhodobé cíle, priority a opatření potřebná k dosažení těchto cílů. Pomáhá koordinovat a směřovat úsilí všech zúčastněných stran, včetně škol, školských zařízení, zřizovatelů, a dalších institucí.
    1. Podpora vzdělávacích politik: poskytuje rámec pro tvorbu a implementaci vzdělávacích politik na národní i regionální úrovni. Zajišťuje, že všechny iniciativy a reformy jsou v souladu s celkovou vizí a cíli vzdělávacího systému.
    1. Alokace zdrojů: pomáhá určovat priority pro alokaci finančních, lidských a materiálních zdrojů. Identifikuje oblasti, které vyžadují zvýšenou pozornost a investice, aby bylo možné dosáhnout stanovených cílů.
    1. Hodnocení a monitorování: stanovuje kritéria pro hodnocení pokroku a úspěšnosti vzdělávacích politik a opatření. Umožňuje průběžné monitorování a evaluaci implementace a dosažených výsledků, což je klíčové pro úpravy a zlepšování strategií.
    1. Podpora inovací a rozvoje: podporuje inovace a rozvoj ve vzdělávání tím, že identifikuje nové trendy, technologie a přístupy, které mohou zlepšit kvalitu a efektivitu vzdělávacího procesu. Podporuje také spolupráci mezi vzdělávacími institucemi, výzkumnými organizacemi a průmyslem.
    1. Zajištění rovnosti a inkluze: Jedním z klíčových cílů dlouhodobého záměru je zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro všechny žáky bez ohledu na jejich socioekonomický status, geografickou polohu, či další faktory. Dokument stanovuje opatření pro podporu inkluzivního vzdělávání a snižování vzdělávacích nerovností.

Např. aktuální Dlouhodobý záměr přibližuje STRATEGIE ROZVOJE REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ formou PRŮŘEZOVých OPATŘENÍ, v nichž akcentuje doporučené kroky školám v následujících prioritních  oblastech, která jsou tak hlavními tématy vzdělávání v České republice:

  • Vzdělávání pro udržitelnost
  • Digitální vzdělávání a umělá inteligence ve vzdělávání
  • Vzdělávání dětí a žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka
  • Well-being, duševní zdraví, bezpečné prostředí a podpora pohybových aktivit
  • Rovnost příležitostí ve vzdělávání

Na základě těchto strategických dokumentů se tvoří regionální strategie, které mají prostřednictvím vlivu zřizovatelů (obcí, krajů, církví, státu, soukromých subjektů) vliv na strategii vzdělávání na školách.

Legislativní a strategické dokumenty:

  1. Školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.):
  2. Základní legislativní rámec pro fungování škol v České republice. Definuje práva a povinnosti škol, školských zařízení, pedagogických pracovníků a žáků.
  3. Rámcový vzdělávací program (RVP):
  4. Centrální dokument, který stanoví povinné výstupy a obsah vzdělávání pro jednotlivé stupně škol. Každá škola vypracovává svůj vlastní školní vzdělávací program (ŠVP) na základě RVP.
  5. Zákon o pedagogických pracovnících (zákon č. 563/2004 Sb.):
  6. Upravuje kvalifikační požadavky na pedagogické pracovníky, jejich práva a povinnosti.
  7. Vyhláška o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky (vyhláška č. 48/2005 Sb.):
  8. Specifikuje podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání.
  9. Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+:
  10. Dlouhodobý strategický dokument, který určuje cíle a priority českého vzdělávacího systému.
  11. Výroční zpráva České školní inspekce (ČŠI):
  12. Dokument poskytující zpětnou vazbu o kvalitě a efektivitě vzdělávání v jednotlivých školách na základě inspekčních šetření.

Struktura vedení základní školy:

1. Ředitel školy:

  • Role a odpovědnosti:
    • Hlavní vedoucí školy, odpovědný za celkové řízení a správu školy.
    • Zodpovídá za dodržování legislativy, strategické plánování, finanční řízení a personální politiku.
    • Koordinuje tvorbu a realizaci školního vzdělávacího programu (ŠVP).
    • Komunikuje s rodiči, zřizovatelem (obvykle obec nebo městská část) a dalšími relevantními subjekty.
    • Organizuje a vede pedagogické rady, které jsou klíčové pro rozhodování o pedagogických záležitostech.
    • Odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví žáků a zaměstnanců školy.

2. Zástupce ředitele:

  • Role a odpovědnosti:
    • Podporuje ředitele ve všech aspektech řízení školy.
    • Obvykle má na starosti specifické oblasti, jako je organizace výuky, plánování rozvrhů, koordinace mimoškolních aktivit a dohled nad školními projekty.
    • Zastupuje ředitele v jeho nepřítomnosti.

3. Pedagogický sbor:

  • Role a odpovědnosti:
    • Tvoří ho učitelé, speciální pedagogové a další odborní pracovníci.
    • Zajišťují vzdělávací proces a pracují podle školního vzdělávacího programu (ŠVP).
    • Aktivně se účastní pedagogických rad a přispívají k rozvoji školy.

4. Školní poradenské pracoviště:

  • Role a odpovědnosti:
    • Zahrnuje školního psychologa, výchovného poradce, speciálního pedagoga a případně další odborníky.
    • Poskytuje podporu žákům s různými vzdělávacími a osobními potřebami, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
    • Spolupracuje s rodiči a učiteli na řešení výchovných a vzdělávacích problémů.

5. Správní zaměstnanci:

  • Role a odpovědnosti:
    • Zahrnují administrativní pracovníky, školníka, údržbáře a další personál, který zajišťuje chod školy.
    • Administrativní pracovníci se starají o vedení školní agendy, účetnictví, komunikaci s rodiči a další administrativní úkony.

Využití vnitřních a vnějších zdrojů:

Ředitel školy v potřebuje využívat nejen znalosti a zkušenosti, ale i strategické myšlení a schopnost dělat kvalitní rozhodnutí. V dnešní informační éře je k dispozici široká škála dat a zdrojů, které mohou ředitelům škol významně usnadnit jejich práci a vést k efektivnějšímu a zodpovědnějšímu řízení.

Jak mohou ředitelé základních škol systematicky využívat jak interní, tak externí zdroje k informovanému a efektivnímu rozhodování?

Interní zdroje

Mezi interní zdroje patří dokumenty a data, která jsou generována přímo v rámci dané školy. Patří sem:

  • Školní vzdělávací program (ŠVP): Základní dokument specifikující kurikulum školy, který musí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem (RVP).
  • Výsledky žáků: Data z vnitřního hodnocení (např. testy, zkoušky) i externích hodnocení (např. celonárodní testování).
  • Interní školní dokumenty: Zahrnují interní politiky, směrnice, zápisy z porad a další dokumenty, které regulují chod školy.
  • Absence a docházka: Údaje o docházce žáků, které jsou klíčové pro sledování účasti a identifikaci problémů s absencí.
  • Hodnocení a zpětná vazba učitelů: Pravidelné hodnocení učitelů a zpětná vazba od nich poskytují informace o kvalitě výuky a potřebných zlepšeních.

Externí zdroje

Mimo interní zdroje existuje také široká škála externích zdrojů, které mohou ředitelům škol poskytnout cenné informace a podklady pro jejich rozhodování. Patří sem:

  • Výroční zprávy České školní inspekce (ČŠI): Poskytují komplexní hodnocení stavu vzdělávacího systému, kvality a efektivity vzdělávání.
  • Statistické údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ): Zahrnují údaje o školách, třídách, žácích, učitelích a dalších aspektech vzdělávacího systému.
  • Metodické portály a weby: Například Metodický portál RVP a Edu.cz poskytují širokou škálu metodických materiálů, příruček a aktuálních informací týkajících se školství a vzdělávání.
  • Profesní sdružení a sítě: Účast v profesních sdruženích (např. Asociace ředitelů základních škol) poskytuje přístup k odborným informacím, školením a příležitostem pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů.
  • Kvalitativní výzkumy a případové studie: Výzkumy provedené organizacemi jako PAQ Research poskytují cenné poznatky o dobré praxi ve školách.
  • Online kurzy a školení: Kurzy zaměřené na rozvoj vedení, používání dat pro rozhodování a další relevantní témata poskytují ředitelům nové dovednosti a přístupy pro efektivní řízení školy.

Využívání dat a zdrojů pro informované rozhodování je klíčovou dovedností pro efektivní vedení základní školy. V další části textu se podrobněji podíváme na to, jak lze tyto zdroje využít v praxi a jak s nimi efektivně pracovat.

Další zdroje a informace:

Martina Němcová

You may also like

Metodika efektivního vedení ve vzděláváníKompendium dobré praxe

Webdesign - Headbox CZ